Rozhovor: Úspěšný produkt musí být technicky dokonalý a současně vzbuzovat velké pozitivní emoce

Zetor je v Česku jednička. Má tradici, kvalitu a dobrou pověst. O to více nás těší spolupráce na projektu legendárních traktorů, která byla zahájená roku 1998.

O Zetoru jsme si povídali s Ing. Petrem Dubjakem, který působil dlouhá léta jako Senior Industrial Designer právě ve společnosti ZETOR TRACTORS a.s. Je spoluautorem řady Zetor Forterra a řešil rovněž implementaci designu studia Pininfarina na další traktory.

Jak na spolupráci se studiem Pininfarina vzpomínáte?

Tehdy se dělalo výběrové řízení, jehož se účastnilo několik mezinárodních návrhových subjektů. V úvodní etapě této spolupráce jsem se podílel na vytváření podrobného zadání požadovaných technických vlastností.

I já jsem měl možnost se zúčastnit se svým uceleným stylovým konceptem celé výkonové řady traktorů, ve které dominoval nejen příznivý vzhled, ale i předpokládaná funkčnost a promyšlený systém způsobu výroby pro velkoplošné plastové díly.

Z tohoto konceptu vzniklo kapotování modelu CRYSTAL, který se aktuálně stále vyrábí. Po podrobném a postupném průběhu výběrového řízení byl vybrán pro budoucí traktory Zetor styl Pininfarina. První řadou, která ponese nové tvary, byla série MAJOR.

V době, kdy bylo rozhodnuto aplikovat styl Pininfarina na kapotování traktorů PROXIMA a FORTERRA, jsem uplatnil svůj návrh systému unifikovaného nářadí pro velkoplošné plastové díly a větrací mřížky kapotáží obou typů traktorů.

„To výrazně snížilo investice do nářadí u externího dodavatele a příznivě ovlivnilo cenu dodávaných celků kapotování.“

Ing. Petr Dubjak, Senior Industrial Designer, ZETOR TRACTORS a.s., nyní v důchodu

Podle jakých parametrů se rozhodovalo, jak bude vypadat budoucí výkonová řada traktorů Zetor?

Traktor musí pochopitelně v prvé řadě sloužit svému účelu – potřebě zemědělských technologií. Výběrovému řízení předcházelo rozsáhlé technické zadání, definované byly funkce traktoru, agregace zemědělských strojů, ale i obchodní a marketingové náležitosti a limity.

Vybraná porota obchodníků uživatelů a marketérů pak jednotlivé kolekce návrhů stylu vyhodnotila a vybrala podle vzhledu, podle pocitu, jak na pořizovatele, potažmo uživatele působí.

Je fakt, že se vybraným návrhem v podobě náčrtů, a nakonec i v podobě makety ve skutečné velikosti dosáhlo mnoho příznivých emocí.

To je zrovna u traktorů zajímavé… Předpokládal bych jako kritérium spíše účelnost, ne estetiku.

U traktorů je to podobné jak u osobních vozů. Zalíbení na první pohled často hraje větší roli než technické parametry.

„U moderních zemědělských strojů se také počítá s tím, že „tělo“ (motor, převody, agregační zařízení, pojezdové ústrojí, včetně elektroniky a ovladačů) bude naprosto dokonalé, funkční, bezporuchové.“

Ing. Petr Dubjak, Senior Industrial Designer, ZETOR TRACTORS a.s., nyní v důchodu

I v tomto případě se poptával „kabát“, jehož střih měl být moderní na dalších mnoho let a který bude právě tu účelnost podporovat. Také proto se začínalo prezentačním stylem pro maketu nejvyšší řady MAXTERRA a plánovalo následné postupné propsání na nižší typy FORTERRA, PROXIMA a MAJOR.

Kdy to bylo?

Kolem roku 2015, kdy se Zetoru velmi dařilo, se majitel firmy rozhodl postavit i populární Zetor Gallery. Tehdy byla atmosféra a podmínky udělat takzvaně díru do světa. Takže vedení hledalo někoho, s kým se spojí a kdo dá firmě další vzhledový rozměr.

Zetor byl silný v Česku, Polsku, zkrátka ve východním bloku. A také jsme se logicky snažili dostat naše traktory více do západní Evropy.

Čili posílení mezinárodního jména značky byla určitě důležitá investice a známý brand, jako je Pininfarina, mohl sehrát důležitou roli v budoucnosti Zetoru.

Tehdy vznikla i maketa…

Ano, rozhodnutí majitele nechat zhotovit maketu ve skutečné velikosti na nejmohutnější řadu traktorů bylo podloženo celou řadou návazných aktivit návrhového studia Pininfarina. Od prezentace filosofie tvarování traktorů na úplném počátku, přes mnoho skic postupného upřesňování až po finální 3D model základních materiálových a funkčních ploch.

Vše se odehrávalo pod kontrolou podnikového zadávacího týmu a řízeno vedením podniku. Na závěr Zetor dodal skutečný podvozek osazený motorem a kabinou a studio Pininfarina zhotovilo maketu s vnějšími plochami kapotáže, střechy, blatníky a nádrží a řadou drobných stylových doplňků.

„Ta maketa byla ohromující. Byl to úžasný marketingový tah Zetoru. Putovala po výstavách po celém světě a všude vzbuzovala zaslouženou pozornost a obdiv. Myslím, že záměr ZAUJMOUT se Zetoru podařil.“

Ing. Petr Dubjak, Senior Industrial Designer, ZETOR TRACTORS a.s., nyní v důchodu

Jaký byl další osud makety?

Maketa byla a dosud je hlavním tahákem právě ve zmiňované Zetor Gallery. Také byla přihlášena jako průmyslový vzor s řadou vybraných stylových prvků, které nesla.

Tehdy bylo také rozhodnuto, že styl Pininfarina pomocí makety se prvně promítne zatím jen do nejmenšího traktoru MAJOR. Ale jeho vývoj karoserie a prototypů realizovala jiná skupina externích designerských a konstrukčních firem. V té době jsem pracoval na návrhu kapotáže v rámci projektu CRYSTAL. Tam jsem uplatnil svůj styl, svůj design.

Když byl zahájen projekt PROXIMA se stylem přední části traktoru dle makety, design a konstrukci kapotování jsem řešil právě s technickou a technologickou vizí aplikace i na traktory vyšších řady FORTERRA. Tehdy byla právě touto unifikací uspořena značná míra investičních nákladů v oblasti tvarovacích nářadí plastových a kovových dílů.

V současné době se objevují traktory PROXIMA, FORTERRA a CRYSTAL také s novou unifikovanou stylovou střechou, které také mají tvarový vzor z makety. Chvála skupině vývojářů, kteří design, konstrukci a přípravu výroby střechy dotáhli do úspěšného výsledku.

Dokážete odhadnout, kam se bude design Zetorů ubírat v budoucnu?

Těžko říct, zda bude současný styl Pininfarina stačit ještě za 10–15 let. Zemědělskou techniku budoucnosti ovlivňuje současné chvění kolem energetických surovinových zdrojů planety, kolem škodlivých až globálních důsledků způsobu přeměny paliv na tah a pohon zemědělských souprav.

Také přelidněnost planety včetně sociální nevyrovnanost lidské společnosti jako celku. Z toho asi vyplynou nové legislativy v oblasti ekologie a ochrany člověka… To všechno bude živná půda pro nové způsoby zemědělského podnikání a potřeb nových vlastností zemědělské techniky.

A až z toho pak vyplynou konkrétní nové styly, designy, konstrukce a technologie pro jiné koncepty pohonu, provozu a ovládání budoucích traktorů. Ale mohou vznikat nápady, které tomu všemu půjdou naproti. Vlastně jsem na otázku ani moc neodpověděl (smích)

Jaký je, co se traktorů týká, váš nejsrdcovější projekt?

Asi těch srdcí mi v těle vyrostlo víc… Třeba poslední CRYSTAL. Přiznám, že když se to obří monstrum proti mně poprvé vyřítilo v protisměru na silnici, měl jsem z něj radost.

Nyní, když má i novou střechu, tak vypadá ještě majestátněji a moderněji.

Také že se mi podařilo do unifikované kapotáže PROXIMA/FORTERRA dostat co nejvíce ze stylu Pininfarina. A nebyl to snadný úkol. Nedalo se kopírovat pomocí konstantního měřítka z makety MAXTERRY.

Unifikaci jsem měl vymyšlenou, ale splnit uchlazení při zachování tuhosti se podařilo splnit až postupně s různými úpravami motorového příslušenství, pomocí funkčních vzorků kapotování při náročném testování.

„Motor traktoru je opravdu mimořádně horký, takže je potřeba vychytat větrání a chlazení, s tím jsme zápolili všichni zúčastnění. To byla asi největší překážka, přes kterou jsme se museli technicky dostat.

Na obou projektech velmi intenzivně a erudovaně spolupracovali kolegové z vývoje Promens Zlín.“

Ing. Petr Dubjak, Senior Industrial Designer, ZETOR TRACTORS a.s., nyní v důchodu

Historicky jsem zažil největší a nejkomplexnější podnikový inovační skok při vzniku traktoru modelu 97. V polovině dekády se v Zetoru zaběhl nový parametrický 3D návrhový systém, ten dovolil obecné tvarování karosářských dílů s možností z těchto dat vyrobit nářadí na efektivní a přesnou výrobu jednotlivých dílů a celků.

Také se staly cenově dostupné různé plasty s dokonalou povrchovou úpravou, spolehlivě pevné zaoblené jekly s tvarovaným profilem, bylo možné také nechat vyrobit obecně zakřivené bezpečnostní sklo pro okna kabin.

Výsledkem byl traktor 1. unifikované řady nazván ZETOR SUPER a traktor 3. unifikované řady, oba se světově moderní zaoblenou unifikovanou bezpečnostní kabinou. Jejich předchůdci byly hranatí a plechoví.

Tehdy se vývojový kolektiv vedení, konstrukce, dílny a zkušebny úžasně odborně i lidsky semkl, první prototypy vznikly od písemného zadání do pěti měsíců a oba traktory byly spolu vystaveny na brněnském veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO 1996. Tehdejší RimTECH (dnes Promens Zlín) vyvíjel nářadí pro dodavatele nové zaoblené plastové kapotáže.

Jak probíhal celý ten proces od vývoje k výrobě?

Mohu mluvit například o kapotování, jak vzniká. Přesto obecně, základem celkového návrhu je různorodý komplex limitů, které se musí splnit nebo pozměnit k lepšímu. Ale proto, že v tom je technika, ekonomika, politika například v podobě legislativy, to vše v rámci podnikání nejen v bankovnictví, strojírenství, zemědělství, tak tento proces je doprovázen kompromisy.

„Ten nejzákladnější kompromis je konečná cena vs. vlastnosti a účelnost konečného produktu. Z něj vychází míra inovace dle možností a síly podniku. Proti tomu jde touha návrhářů být nej a rovnocenně soupeřit s konkurencí…“

Ing. Petr Dubjak, Senior Industrial Designer, ZETOR TRACTORS a.s., nyní v důchodu

Trochu jsem se nechal do oblak, zpět ke kapotování, asi bude účelné ukázat schéma limitů, jako jeden z konceptů, který jsem vytvořil a používal.

Většina limitů byla dána a tvořila prostor pro inovaci stylu a designu kapotování. Limity jsem převedl nebo obdržel ve 3D podobě – motor, podvozek, kabina, agregace závěsných zemědělských strojů, ergonomické výhledy z kabiny, servisní potřeby, chladící předpoklady atd.

Takovou 3D sestavu jsem si vytiskl v mnoha prostorových pohledech a na jejich podkladech jsem v mnoha kresbách hledal stylové principy tvarování, dělení prostupy chlazení a větrání motorového prostoru, zacházel jsem postupně až do designerských, konstrukčních a technologických detailů. Ty jsem průběžně konzultoval a názorově testoval s kolegy jiných traktorových odborností.

Na jedné straně jsem pociťoval úžasné týmové souznění, ale také to občas byl těžký boj profese stylisty, designera s konstruktéry navazujících částí, když s respektem k danému stylu měly jejich skupiny měnit. Ale nakonec se vždy společně podařilo úspěšně dokončit.

Byl jsem vždy pro zapojení technologů už do etapy návrhu stylu a designu. Vznikal z toho oboustranný prospěch pro vlastní vývoj.

Závěrečné technologické prověrky procházely hladce, protože technologické problémy nebo požadavky se vyřešily a vychytaly na počátku a já se vyučil přemýšlet, jak estetický detail nebo stylový prvek půjde vyrobit. Cenné obzvlášť u rozmanitých plastových technologií.

Máte řidičák na traktor?

Ne, to nemám (smích). Ale pochopitelně služebně jsem v něm seděl mnohokrát, bylo to potřeba…

Jaký to byl pocit usednout do svého díla?

Na to moje konkrétní vnější dílo zevnitř nebylo moc vidět. Cílem bylo, aby kapotáž co nejméně překážela výhledu na pracovní prostory traktoru… měl jsem před očima pole, ale ne kapotáž.

Proto jsem se mohl kochat interiérem, nicméně takové ty příjemné pocity ze své práce jsem měl spíše při pohledu zvenku. Ale pochopitelně nad hrdostí vždy převládaly počáteční obavy, zda si to všechno správně sedne a bude 100% fungovat.

Zažíval jste v práci často stres?

Vnímal jsem velký tlak, ale nenosil jsem si stres domů. Paradoxně nejlepší nápady ke mně přicházely vždy cestou z práce, v šalině, kde jsem si sedl do koutu, vytáhl si deník a začal si dělat náčrty: principy tvarování, principy spojení…

Doma jsem si pak po večerech v Corelu zkoušel už exaktněji tvarování, které se zdálo být nadějné… Takže abych odpověděl na otázku: Ano, protože jsem vždy hledal nejlepší řešení, aby vše fungovalo, jak má, abych svůj úkol stoprocentně splnil… Ale to byl stres příjemný, který mě táhl dál.

Jak se vám srovnávalo se zodpovědností, že na vaší práci závisí prodejní úspěch modelu?

Průmyslový design není věc jednoho člověka, ale výsledek složité spolupráce. Zahrnuje optickou harmonii hmot jednotlivých celků výrobku, tvar obrysů, barevné sladění, grafické označení dělení a spojení ploch, materiál, strukturu povrchu…

„Průmyslový design je také komplexní pohled na způsob výroby a prodeje výrobku, na jeho provoz u zákazníka i jeho zánik. Jinak výsledný produkt vidí ten, kdo ho hodnotí a ten, kdo ho navrhuje. A zákazník se dívá ještě jinak…“

Ing. Petr Dubjak, Senior Industrial Designer, ZETOR TRACTORS a.s., nyní v důchodu

A to?

U zákazníka hraje roli i estetický první dojem, už ten by měl vyvolat touhu produkt získat. Úspěšný produkt musí být technicky dokonalý a současně vzbuzovat velké pozitivní emoce.

To je nelehký a krásný úkol stylistů a průmyslových designérů.

Byl jste vůbec schopný opustit své povolání ve volném čase?

Vypnout jsem nikdy nedokázal, ta tvůrčí část práce ovlivňovala mé večery i víkendy. Ale poté, co jsem ze Zetoru odešel, se mi podařilo až překvapivě snadno pomyslné dveře zavřít, traktory jsem v sobě „vypnul“ a hladce jsem se přeladil na cihly a rekonstrukci domu a zahrady po rodičích, na rodinu, na umělecké focení a grafiku, autorské výstavy…

A teď, když jedete kolem pole, co vidíte?

Vidím krásu přírody, a když zahlédnu traktor, tak to se mnou nehne. Podařilo se mi toto konkrétní technické téma v současném životě přirozeně opustit.

Přesto obecně téma technika a společnost v zemědělství ve mně řece jen zůstalo. Kreslím pro renomovaný odborný časopis MECHANIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ takzvané AGROFÓRY. Už od roku 1998 každý měsíc jeden. A jedno z opakujících se témat jsou právě traktory (úsměv).

Vy jste také učil… Bavilo vás to?

Ano, pár let jsem externě učil na brněnské Vysoké škole technické ergonomii. To bylo zajímavé, protože studenti zpočátku věděli z internetu víc než já (smích).

Tak jsem přemýšlel, jak z toho ven, jak na výuku jinak. Rozhodl jsem se do výuky zavést víceoborový pohled, a to vše na příkladu technického života zemědělského traktoru. Použil jsem Kočího pedagogický způsob grafického vyjadřování.

Myslíte Doc. Ing. Jaroslava Kočího, CSc.?

Ano, v 80. letech jsem v rámci technického vzdělávání v Zetoru často jezdíval do Prahy, na jeho velmi zajímavé přednášky o Konstruologii, na nichž metodologicky vysvětloval, jak z principu technická díla vznikají. No a tento moudrý pán mě naučil nahlížet na technické věci komplexně.

A jak jste toho využil?

Mimo jiné právě během přednášení. Kreslil jsem na tabuli grafy, diagramy, schémata, na nich souvislosti, předpoklady, důsledky… a studenti do něj začali doplňovat své znalosti.

Vznikla volná spolupráce a byly z toho tři fantastické plodné roky. A doteď „svoje“ studenty a studentky občas potkávám a vzpomínají, že tehdy jsem byl jediný, kdo jim vše vysvětloval takto v celku.

Jaké byly největší výzvy při práci na Zetorech? Pomohla vám nějak spolupráce s Promens Zlín?

Spolupráce vznikla přes ZPS, tehdy Zetor oslovili kvůli programování a 3D systému, stejně tak jsme si v ZPS nechávali dělat formy pro výrobu. Byla to tehdy jediná česká firma, která uměla vůbec něco nakreslit v 3D, naprogramovat a obrobit. A tam došlo k provázání s Promens Zlín.

Začala tak velmi přátelská a konstruktivní spolupráce, která trvá dodnes. Zetor má s Promens Zlín společný přístup k práci, určitou odvahu zkoušet věci, i když není zaručený výsledek.

Pokud si vybavuji, tak první společný projekt nebyl hned úspěšný, ale byla tam vůle najít řešení, najít správný materiál, vzájemná podpora… a i proto může být Zetor dnes tam, kde je.

Jezdil jste do Zlína rád?

Když jsem jezdil do Promens Zlín, tak jsem jezdil vlakem, a když jsem měl práci hotovou, tak jsem se s foťákem toulal městem. Bezmyšlenkovitě, bezcílně jsem nacházel motivy, které mám rád. Bavila mě ta svoboda, to takzvané upuštění páry.

Mohl jsem vnímat ducha místa spojeného s fenoménem Baťa z hlediska technoestetiky. Když jsem pak přijel domů, stáhl jsem fotky do počítače, prohlížel je a znovu vše prožíval. Pak jsem ty fotky zveřejnil a lidé na ně klikali, tak to zase vyvolávalo vzpomínky. Stejné to bylo příště – za tři dny, za týden…

Vaše povolání vám vlastně nabízí zcela jiný pohled na naše město…

To ano. Umím totiž rozeznat, kdy nejsou některé estetické prvky samoúčelné, ale plní konkrétní statickou či jinou funkci… Dovedu si představit, jak ty nápady vznikaly, jak spolu lidé komunikovali nad rýsovacími prkny.

Představuji si, jak se tehdy vyrábělo, jaké byly k dispozici stroje… a propojím si to s realitou, s tím, jak se objekt nyní užívá nebo jak chátrá. V mžiku si tyto souvislosti u každého detailu přehraji a prožiji.

Jako konstruktér vím, proč se tehdy ve Zlíně tak stavělo, je pro mě proto zajímavé zachycovat detaily, které nejsou k vidění nikde jinde. A těch detailů je tady tolik, že jsem se do Zlína vracel opravdu rád.

Co byste chtěl vzkázat našim čtenářům a fanouškům Zetoru?

Udělejte si výlet do Brna-Líšně a navštivte Zetor Gallery, místo, kde vás čeká expozice historických i současných traktorů Zetor, včetně zmiňované makety. V té můžete cestovat zpátky časem přes řadu Crystal, řadu Suprů až po legendární Zetor 25.

Do všech historických traktorů si můžete sedat, šplhat a otevírat kapoty. V showroomu si pak můžete nejnovější modely Zetor ve výkonové kategorii od 20 do 170 koní „osahat“.

Kromě samotných traktorů máte možnost vyzkoušet také řadu audiovizuálních prvků, multidotykových displejů nebo simulátor čelního nakladače.

Děkujeme za rozhovor.